Sbírka:

JÍT HLEDAT CESTY ZAVÁTÉ

 

Hledám čistý štít

Láskou smývám prach a hledám čistý štít,                

pro nové začátky, ať není v nich hřích.

Z omylů dřívějších postavím hráz,

bude tak pevná, silnější než mráz.

 

I kdyby přišel a vrátit chtěl by nezvládnutý čas,

láska má - snad rozpustí ho snáz,

než chlad, co zkřížil cesty snů,

jenž zmrazil kouzlo nejkrásnějších dnů.

 

Možná vášeň zeštíhlela,

však moudrost v nás se probudila,

má váhy mírné v soudu chyb,

kéž nevadí jim mráz či sníh.  

 

Střípky milé ponechám,

k nim nové s Tebou ráda dám,

spolu pojďme v naslouchání,

vložme lásku do svítání,

z něj stvořit můžem krásný sen,

za ruku mě láskou vem.

 

 

PEŘEJE SNŮ

 

Brodím se v peřejích ztracených snů,

teď už je nezkrotím, jsou nadějí dnů,

vírou jít dál, touhou se ptát,

kam chodí lásky mé spát?

 

Proradná přání mi zrychlují tep,

čas nemá zdání, co je lidský spěch,

sáhnout si dál a zůstat pak sám,

v zajetí stínů předčasných rán.

 

Tak hledám dál vzkříšení chvil,

kde život můj by štěstí své pil,

kde pravda spí v zajetí slov,

kde najdu k touhám laskavý brod.

 

A tak se ptám osude můj,

kam jen se dát, ach živote stůj,

než mrzký klam z duše své dám

a spálím ho láskou co v srdci mám.